Laskonky vypadají jako výsledek dlouhých hodin v cukrářské dílně, přitom je jejich příprava mnohem přístupnější, než se zdá. Křupavé mandlovo-kokosové plátky z italského sněhu, slepené krémovou náplní, jsou oblíbené jak v české, tak slovenské cukrářské tradici. Tento recept vychází z osvědčeného postupu s rozvarem cukru na 115 °C, který zaručuje stabilní a lesklé bezé. Jako náplň jsme zvolili svěží lemon curd – ale kdo preferuje klasiku, sáhne po ořechové náplni.

Když se doma chystá větší pečení, sahám poslední roky právě po svatebních koláčcích bez kynutí. Jsou rychlejší než klasická verze, těsto se dobře zpracovává a díky kombinaci povidel a tvarohu působí slavnostně i na obyčejném plechu. Mám ráda i to, že stačí krátké pečení a koláčky zůstávají jemné.

Věnečky mají pověst cukrařiny, do které se člověk pouští až po několika povedených buchtách. Za mě je to trochu přehnané. Když pohlídáte správně odpálené těsto, vejce přidáte až do vlažné hmoty a hlavně nebudete během pečení otevírat troubu, dostanete poctivý zákusek, který chutná jako z vitríny staré dobré cukrárny.

Kytičky z rakviček jsou přesně ten recept, u kterého si nejdřív řeknete, že to přece nemůže fungovat, a pak stojíte u trouby a kontrolujete, jestli se opravdu nafukují. Uvnitř jsou duté jako klasické rakvičky, jen místo formiček vezmete vykrajovátko. A právě to je na nich dobré – vypadají mileji, práce je s nimi menší a pořád mají ten starý známý křupavý charakter.

Tyhle čokoládové květinky z listového těsta jsou hotové za půl hodiny a vypadají, jako byste strávili v kuchyni celé odpoledne. Stačí dva pláty listového těsta, Nutella a jedno vajíčko.

Když chci upéct něco drobného ke kávě a nechce se mi pouštět do složitého cukroví, sahám po mrkvových mušličkách se švestkovými povidly. Těsto je překvapivě jednoduché, mrkev mu dodá vláčnost a povidla uvnitř přesně tu známou domácí chuť, kvůli které plech mizí rychleji, než bych si přála.

Kremeše jsou klasika, která nikdy nevyjde z módy. Tenhle recept zvládnete i bez cukrářských zkušeností – stačí listové těsto, pudink, šlehačka a trocha trpělivosti.

Vypadají trochu slavnostně, ale doma je dělám hlavně tehdy, když chci upéct něco malého ke kávě a nechci se trápit s těstem. Tyhle marokánky jsou postavené na smetaně ke šlehání, díky které zůstávají příjemně vláčné, a přitom mají na povrchu tenkou čokoládovou vrstvu, která jim sluší snad nejvíc. Nejradši na nich mám to, že si směs můžu upravit podle zásob ve spíži a pokaždé fungují.

Hanácké koláče patří k tomu nejlepšímu, co česká a moravská kuchyně umí. Kynuté těsto se sádlem, voňavá tvarohová náplň s hrozinkami naložených v rumu a zlatavá žmolenka na vrchu — to je kombinace, která obstála ve zkoušce času. Recept pochází přímo od babičky a drží se osvědčených proporcí, které fungují spolehlivě.

Když se u nás doma pečou svatební koláčky, kuchyň chvíli vypadá jako před rodinnou slavností. Mám na nich ráda, že jsou malé, poctivé a dají se naplnit tím, co má kdo nejradši – u nás vede tvaroh s rozinkami a povidla. Těsto nechávám přes noc odpočinout v lednici, díky tomu se s ním druhý den pracuje mnohem lépe a koláčky jsou po upečení hezky měkké.

Ovocný koláč podle tohoto receptu s postupem obsahuje droždí, ale nekyne. Ušetříte tak minimálně hodinu času při přípravě.

Nepečte cukroví jen na Vánoce. Malé sladké rohlíčky s vůní kokosu podle tohoto receptu se skvěle hodí i na jakoukoli párty během roku.