Když se u nás doma vrátíme z lesa s pěknými masáky, dlouho nevymýšlím, co s nimi. Nejčastěji skončí na pánvi s máslem a kmínem a pak putují na křupavý toust, protože je to rychlá, voňavá a překvapivě sytá večeře. Právě jednoduché opečení růžovek nechá vyniknout jejich chuť a člověk kvůli tomu nemusí stát hodinu u sporáku.
Žemlovka patří k těm jídlům, která se nedají odbýt. Buď ji uděláte pořádně, s vrstvami, s tvarohem, s jablky a s tou správnou vůní skořice z trouby, nebo se do ní raději nepouštějte. Tenhle recept je poctivý, vydatný a zmizí z pekáče ještě teplý.
Černá buchta s máslovým krémem je jeden z těch receptů, které se u nás doma pekly odjakživa. Kakaové těsto, bílý máslový krém a ten kontrast barev – tohle je dezert, který vypadá slavnostně, ale přitom ho zvládnete i ve všední odpoledne.
Kynuté buchty patří k receptům, které se u nás doma vytahují hlavně na víkend, když je chuť na něco poctivého a voňavého. Tyhle buchty s tvarohem a povidly dělám z jemného těsta s trochou citronové kůry, po upečení je potírám rozpuštěným máslem s rumem a právě to jim dává měkkost i hezkou vůni.
Větrníky jsou přesně ten zákusek, který vypadá jako práce pro cukrářskou vitrínu. Hravě je ale zvládnete i doma. Jen je potřeba vědět dvě věci: odpalované těsto se nesmí odbýt a krém chce chvilku klidu. Za mě to stojí za to, protože výsledek je poctivý, vysoký a přesně takový, jaký si člověk pamatuje z cukrárny, kde se na másle ještě nešetřilo.
Dušená mrkev zahuštěná jíškou je jedna z těch příloh, které se na talíři objeví a vy si najednou vzpomenete na školní jídelnu nebo nedělní oběd u babičky. Recept je jednoduchý, ale má svá pravidla – a hlavně se vyplatí ho udělat poctivě.
Kynuté rohlíčky plněné hustým banánovým krémem z vanilkového pudinku a másla. Z jedné dávky těsta vznikne přibližně 18 kusů, které se dají připravit i den předem.
Buchtičky z kynutého těsta patří k těm druhům pečiva, které voní celým bytem a na stole nevydrží ani hodinu. Tento recept vychází z klasického základu – hladká mouka, droždí, mléko a trocha másla – ale výsledek je překvapivě vzdušný a měkký. Připravíte je bez speciálního vybavení, jen s mixérem a trochou trpělivosti při kynutí. Ideální na nedělní snídani i odpolední svačinu.
Když chci upéct něco slavnostnějšího ke kávě, ale nechce se mi do složitých krémových zákusků, vytáhnu formičky na trubičky a zadělám šlehačkové těsto. Tyhle trubičky ze šlehačkového těsta jsou krásně křehké, dobře se s nimi pracuje a díky bílkovému sněhu působí svátečně, i když suroviny nejsou nijak přehnané. Odlišuje je právě těsto se smetanou ke šlehání a sníh šlehaný nad párou, který drží tvar a zůstává pěkně lesklý.
Kokos na povrchu lehce zezlátne, krém se mezi dvěma plátky příjemně rozleží a na talířku vypadají kokosové laskonky vždycky svátečně. Dělám je hlavně ve chvíli, kdy chci něco slavnostnějšího ke kávě, ale nechci se pouštět do zbytečně složité cukrařiny. V tomhle receptu mám ráda hlavně kokosový korpus z bílků a cukru, který je křehký, lehce žvýkavý a s jemným krémem si rozumí na první ochutnání.
Když potřebuji uvařit oběd, na kterém se doma opravdu všichni shodnou, často vyhraje právě vepřové na zelenině s rýží. Je to poctivé, syté jídlo do běžného týdne, které nestojí majlant a přitom chutná, jako by se vařilo půl dne. Rozdíl dělá už krátké naložení masa do sójové omáčky, oleje a česneku, díky kterému je pak šťavnatější a voňavější.











