Štrúdl je u nás doma podzimní rituál. Jakmile se jablka začnou hrnout ze zahrady, vytáhnu mísici a pustím se do křehkého těsta, které voní citronovou kůrou a vanilkou. Výsledek zmizí ještě teplý.

Když potřebuji upéct něco sladkého ke kávě a nechci se pouštět do ničeho zdlouhavého, sáhnu po těchto podmáslových šátečcích s Nutellou. Těsto je díky podmáslí a rozpuštěnému máslu hezky měkké, dobře se s ním pracuje a po upečení zůstává vláčné i druhý den. Náplň je jednoduchá, ale přesně to na tom doma funguje nejlépe.

Když se doma objeví miska borůvek a venku je na velké pečení moc horko, přichází u nás na řadu právě tvarohová buchta s borůvkami. Je rychlá, vystačí si s pár obyčejnými surovinami a díky vanilkovému pudinku v náplni drží tvar, ale zůstává hezky jemná. Přesně ten typ moučníku, který se hodí ke kávě, na plech pro rodinu i na víkend na chalupu.

Když doma dozrávají broskve nebo zůstanou v míse měkčí kousky, které už nikdo nechce jíst jen tak, přichází u nás na řadu broskvový koláč s drobenkou. Mám ho ráda pro vláčné kefírové těsto, šťavnaté ovoce a máslovou drobenku navrchu. Je to přesně ten moučník, který se hodí ke kávě, na plech pro rodinu a často zmizí ještě vlažný.

Obrácené řízky jsou geniálně jednoduchý trik, jak dostat křehké, šťavnaté maso na stůl bez přílišného hlídání u plotny. Obalíte ve strouhance jako obvykle, ale pořadí je obrácené – a pak trouba udělá zbytek.

Když mi doma dojdou vejce a na lince leží miska švestek, sahám po tomhle koláči. Je hrnkový, rychlý, nenáročný na suroviny a díky oleji a mléku zůstává pěkně vláčný i druhý den. Odlišuje ho i to, že švestky sypu mákem a navrch dávám drobenku se skořicí, což je u nás doma osvědčená kombinace.

Když potřebuji upéct něco slavnostnějšího, ale nechci půl dne stát u kynutého těsta, sahám právě po frgálové buchtě na plech. Je rychlá, sytá a díky čtyřem náplním si u nás doma každý najde svůj kousek – někdo tvarohový, jiný makový, další nedá dopustit na povidla a ořechy. Právě střídání náplní dělá z obyčejného litého těsta moučník, který připomene štědrák i valašský koláč v jednom.

Když potřebuji uvařit něco poctivého, co zasytí celou rodinu a přitom mě nepřiková na celé dopoledne ke sporáku, sahám po selské míse z jednoho pekáče. Je na ní krásné to, že pár obyčejných surovin – uzené maso, brambory, zelí a hodně cibule – se v troubě spojí do šťavnatého jídla, které chutná nejlépe právě zapečené dozlatova.

Na některé moučníky si vzpomenu už při prvním pohledu na plech, a pilinové řezy jsou přesně ten případ. Mají nadýchaný korpus, jemný máslovo-pudinkový krém a navrch pražený kokos s cukrem, který jim dává typický vzhled i název. Nejraději je dělám den předem, protože po vychlazení se krásně zpevní a krájí skoro samy.

Když chci uvařit poctivý nedělní oběd, který provoní celý byt a udělá radost všem u stolu, často skončím právě u hovězího na houbách s karlovarským knedlíkem. Na tomhle jídle mám ráda, že není přehnaně složité, jen potřebuje svůj čas, a odměnou je měkké maso, jemná houbová omáčka a nadýchaný knedlík z rohlíků, vajec a petrželky.

Moravské koláče jsou pro mě synonymem neděle, tepla v kuchyni a vůně, která se táhne celým bytem. Tenhle recept s dvojí náplní – vanilkovým tvarohem a švestkovými povidly – jsem zkoušela poprvé před pár lety a od té doby ho nepouštím z ruky.

Kremšnit patří k dezertům, které dělaly už naše babičky, a přitom ho dnes málokdo peče doma od základu. Vyzkoušela jsem recept s rychlým domácím listovým těstem, hustým vanilkovým krémem ze žloutků a malinovou polevou – a výsledek stál za to.