Tyhle rychlé koláčky z tvarohového těsta jsou přesně ten recept, který se hodí, když nechcete půl dne stát u mísy a přesto chcete na stůl něco poctivého. Těsto je bez kynutí, odpočinek obstará lednice a zbytek je už jen vykrojit, naplnit a upéct.

Božský perník patří k těm receptům, které se perou o místo v krabičce s rodinnými poklady. Těsto je hotové za pár minut, plech zmizí ještě ten den a vůně rumu se skořicí projde celým bytem jako pozvánka ke stolu.

Čokobanánová pěna je přesně ten dezert, který vypadá o něco slavnostněji, než kolik s ním je práce. Stačí pár zralých banánů, kokosové mléko, čokoláda a mixér. Bez vajec, bez šlehání bílků a bez nervů, jestli něco spadne nebo se srazí.

Egyptské mango je tak sladké, že cukr skoro nepotřebuje. Tohle jsem zjistila, když jsem ho poprvé rozkrojila nad miskou s tvarohem a žervé a rovnou ochutnala. Mangový cheesecake, který z toho vznikl, byl od začátku trochu experiment, a přesto, nebo možná právě proto, dopadl přesně tak, jak má.

Jablková buchta z lineckého těsta je přesně ten moučník, který se u nás pekl na velký plech a mizel ještě vlažný. Je křehká, plná jablek a bez zbytečných kudrlinek. Za mě je to jeden z těch receptů, kde se nevyplatí šidit máslo ani spěchat s krájením.

Žemlovka z vánočky s meruňkami a třešněmi připravená v remosce – vrstvený dezert s tvarohovou náplní, kardamomem a vanilkovým pudinkem, který voní celým bytem.

Tento koláč je naprostou klasikou. Kdo by ho neznal, ti, kteří ho znají i ti, kteří ho okusí poprvé zveme k našemu receptu, podle kterého tuto dobrotu připravíte.

Borůvky u nás doma znamenají jediné: přijde den na poctivé kynuté knedlíky. Dělám je hlavně v létě, když jsou plné misky čerstvých borůvek a člověk má chuť na něco domácího, sytého a přitom jemného. Tohle těsto je jednoduché, stačí pár běžných surovin, knedlíky se vaří v páře a na talíři je pak korunuje zakysaná smetana a rozpuštěné máslo.

Vajíčková pomazánka je přesně ten typ jídla, který zachrání snídani, večeři i chvíli, kdy má dorazit návštěva a v lednici není nic slavného. Za mě funguje nejlépe tehdy, když se žloutky nejdříve vyšlehají s máslem dohladka a bílky se přidají až nakonec na malé kostičky. Pomazánka pak není ani mazlavá kaše, ani suchá hmota, ale poctivá klasika.

Když venku stojí vzduch a trouba je to poslední, co chci doma zapínat, přicházejí u nás na řadu lotuskové řezy. Jsou nepečené, rychlé a přitom působí slavnostněji, než kolik dají práce. Hlavní roli v nich mají karamelové sušenky Lotus a krém z mascarpone se smetanou, který drží tvar a krásně změkne po odležení v lednici.

Když se doma objeví miska jahod a není čas na velké pečení, přicházejí u mě na řadu listové šátečky s tvarohem a jahodami. Jsou rychlé, nenáročné a díky kupovanému vyválenému listovému těstu mám polovinu práce pryč. Jemná tvarohová náplň s vanilkou a trochou citronové kůry jim dodá svěží chuť, která se ke kávě hodí úplně nejvíc.

Ruské vejce patří k těm pokrmům, které se na chvíli vytratily z jídelníčků, ale teď se vracejí – a zaslouženě. Základem je poctivý vlašský salát z vařených brambor, mrkve, celeru, šunkového salámu a sterilovaných okurek, na který si posadíte půlku vařeného vejce a přelijete majonézou. Výsledek je syté, svěží a překvapivě elegantní předkrm nebo svačina, která chutná nejlíp ze staré misky po babičce.