Přiznám se, že jsem kapustové karbanátky dlouho odbývala jako nudné vegetariánské jídlo pro ty, kteří se vzdali masa. Pak jsem je ale jednou zkusila a musela jsem si přiznat, jak moc jsem se mýlila. Jsou křupavé zvenku, uvnitř měkké a s bramborovou kaší tvoří přesně ten typ sytého obědu, po kterém se u nás doma nikdo nezvedne od stolu hladový.
Když od oběda zbude miska bramborové kaše, u nás doma se z ní druhý den často stane sladká večeře, po které se jen zapráší. Tyhle bramborovo-tvarohové knedlíčky s jablkem dělávala moje babička Lojzička a mám na nich ráda hlavně to, že jsou levné, syté a hotové bez velkého přemýšlení. Kouzlo je právě ve spojení zbylé kaše, tvarohu a kousků jablka, které se nakonec zalijí pořádnou dávkou rozpuštěného másla.
Když mi po obědě zůstane miska bramborové kaše, bývá o další večeři skoro rozhodnuto. Dělám z ní domácí pirohy plněné česnekovou kaší, které nejsou drahé, zasytí a po přelití sádlem s osmaženou cibulkou chutnají přesně tak, jak má poctivé domácí jídlo chutnat. Kouzlo je v úplně obyčejném těstě z mouky, vody a soli a v krátkém povaření po vyplavání.
Když potřebuji uvařit oběd, na který se doma nikdo netváří kysele, sáhnu právě po plackách z kuřecí směsi s bramborovou kaší. Nejvíc se mi osvědčilo nechat maso s cibulí, vejci, solamylem a trochou dochucovadel přes noc odležet, protože druhý den je směs výraznější, šťavnatější a na pánvi se s ní pracuje mnohem lépe.
Když potřebuji oběd, na kterém si pochutná celá rodina a přitom u sporáku nestojím půl dne, sahám po cikánských řízečcích z kuřecího masa. Jsou šťavnaté, hezky kořeněné, díky vejcím a solamylu drží pohromadě a s poctivou bramborovou kaší a smaženou cibulkou je to přesně ten typ jídla, po kterém bývá doma ticho.
Když potřebuji uvařit oběd, který zasytí celou rodinu a přitom u něj nestojím půl dne, často vyhrávají právě kuřecí placičky s bramborovou kaší. Jsou šťavnaté díky nakrájenému masu, strouhanému sýru a krátkému odležení v lednici, a s jemnou kaší tvoří takovou domácí klasiku, ke které se člověk rád vrací.
Kapustové karbanátky patří k jídlům, která znějí o něco skromněji, než pak chutnají na talíři. Když se kapusta předem povaří, dobře vymačká a smíchá s mletým masem, cibulí, česnekem a trochou slaniny, vznikne poctivý oběd, ke kterému se bramborová kaše i okurkový salát hodí bez debat.
Smažený vepřový jazyk byl u nás doma dlouho zapomenutý, ale jakmile jsem ho znovu uvařila, věděla jsem, že se vrátí natrvalo. Uvařený doměkka, obalený v trojobalu a usmažený na domácím sádle – tenhle recept je poctivá česká klasika, která se vrací zaslouženě.
Bramborová kaše je příloha, které skoro vždy uvaříme víc, než sníme. Místo vyhazování do koše ji ale můžete proměnit v křupavé placky, které jsou na stole dřív, než by se předehřála trouba. Stačí dvě vejce, trocha polohrubé mouky a cokoliv, co najdete v lednici – česnek, paprika, šunkový točeňák nebo jarní cibulka. Výsledek jsou placky osmažené dozlatova na sádle, které se hodí ke kysanému zelí stejně dobře jako k misce zakysané smetany.
Sekaná patří mezi ty recepty, které se dědí z generace na generaci – a právem. Správně připravená je šťavnatá, voňavá a zasytí celou rodinu. Klíčem k úspěchu je správný poměr surovin, trocha hořčice a trpělivost při pečení. Podávaná s bramborovou kaší je to klasika, které se prostě nedá odolat.
Když mi zůstane miska bramborové kaše a pár vařených brambor, přesně vím, co bude druhý den k obědu. Bramborové špalíčky s kedlubnovým zelím a klobásou jsou u nás doma taková poctivá záchrana – levná, sytá a překvapivě rychlá. Nejvíc mě na tom baví, že z obyčejných surovin vznikne jídlo, které voní po cibulce, kmínu a másle a na talíři působí, jako by s ním bylo mnohem víc práce.
Hrnek mléka u sporáku je zvyk přebraný po babičkách, ale profesionální kuchaři po něm nesáhnou. Mléko je z velké části voda – horkým bramborám dodá trochu mléčné chuti, ale zároveň hmotu naředí a kaše pak končí vodnatější, než by měla. Řešení je přitom jednoduché a skrývá se v jedné náhradní tekutině, díky které kaše drží tvar, je hladká a má skutečně krémovou strukturu.
