Sezóna meruněk u nás doma znamená jediné: plech rychlého koláče, který zvládnu umíchat během pár minut, i když je venku vedro a nikomu se nechce dlouho stát u linky. Tenhle ovocný koláč z jogurtového těsta dělám ráda proto, že není přeslazený, používám na něj obyčejný bílý jogurt a jeho kelímek rovnou poslouží jako odměrka.
Vypadají slavnostně, ale v kuchyni s nimi není tolik práce, jak by se na první pohled zdálo. Tyhle citronové řezy dělám hlavně ve chvíli, kdy chci něco svěžího ke kávě a nechci těžký máslový moučník bez šťávy. Základ tvoří jemný piškot, mezi třemi pláty je pudinkově-citronová náplň a nahoře tenká poleva z citronové šťávy, která tomu dá přesně tu správnou nakyslou tečku.
Krémeš dělám ve chvíli, kdy chci něco svátečnějšího, ale nechce se mi pouštět do dortu a dlouhého zdobení. Tenhle s dvěma druhy náplně mám ráda hlavně proto, že spojí jemný vanilkový pudinkový krém se šlehačkovou vrstvou s mascarpone, a přitom si vystačí s obyčejným listovým těstem. Nejlepší je po noci v lednici, kdy pláty lehce změknou a celý moučník se hezky spojí.
Máte chuť, ale nemáte čas? Tak to pro vás máme řešení v podobě lité buchty s ovocem. Jde o hrnkový recept, to znamená málo špinavého nádobí!
Někdy je prostě potřeba u péct klasiku všech klasik, jako jsou tyto koláče plněné borůvkami a tvarohem. Také se vám už sbíhají sliny? Nám v redakci ano, proto se jdeme přesunout k troubám.
Poctivý domácí vývar si zaslouží pořádnou vložku. Tahle vaječná zavářka vznikne ze čtyř surovin za pár minut a do polévky krásně drží tvar. Recept, který se u nás dělá každou neděli.
Staročeská uhlířina kombinuje brambory, domácí noky a kysané zelí v jediném hrnci. Krásně zasytí celou rodinu za pár korun.
Když se doma objeví první miska voňavých jahod, bývá u nás o víkendovém obědě rozhodnuto. Pařené jahodové knedlíky z kynutého těsta dělám právě tehdy, když chci něco poctivého, ale přitom jemného a měkkého jako peřinka. Díky vaření nad párou zůstávají krásně nadýchané a s trochou tvarohu a rozpuštěného másla jsou to přesně ty knedlíky, na které se vzpomíná ještě druhý den.
Frgál peču hlavně ve chvíli, kdy chci na stůl něco svátečnějšího, ale pořád po domácku. Tenhle recept podle pekaře z resortu Valachy mám ráda pro jeho poctivé kynuté těsto, vydatnou vrstvu náplně a ten typický finiš na povrchu, který dělá z obyčejného koláče něco mnohem slavnostnějšího. Doma jsem si ho upravila do tvarohovo-povidlové verze a přesně takový mizí nejrychleji.
Když potřebuji upéct něco slaného, co zasytí rodinu nebo potěší případnou návštěvu, sahám po tomto receptu z kynutého těsta. Uvnitř je salám, sýr a trocha kečupu, navrch rozšlehané vejce a semínka, která při pečení hezky zezlátnou. Jsou měkké, voňavé a mizí ze stolu ještě teplé.
Kefírovou buchtu peču ve chvíli, kdy chci něco sladkého ke kávě, ale nechce se mi vytahovat půlku kuchyně a trávit odpoledne u trouby. Tahle verze s višňovou marmeládou a bílou čokoládou je u nás doma velmi vděčná, protože zůstává krásně vláčná, má jemně nakyslý ovocný tón a navrch příjemně měkkou polevu. Právě kefír a tenká vrstva marmelády dělají z obyčejného plechového moučníku něco, co mizí překvapivě rychle.
Tyto broskvové řezy jsou svěží a lahodné a rozhodně stojí za vyzkoušení. Místo vody je v nich navíc mléko. Což je naprostý gamechanger. Přesvědčte se sami.
