Když chci uvařit poctivý nedělní oběd, který nasytí celou rodinu a ještě zbyde i na druhý den, dělám vepřové závitky s rýží. Jsou sice o něco pracnější než obyčejné plátky masa, ale náplň ze šunky, okurky, vajíčka a párku z nich udělá jídlo, na které se u stolu čeká s opravdovou chutí. A tentokrát mají u nás doma ještě jednu historku navíc – vznikly skoro polními podmínkami, protože jsme ráno byli bez vody a vařilo se, včetně rýže, doslova na minerálce.
Když potřebuji uvařit něco sytého a přitom nechci stát půl dne u sporáku, sahám po vepřovém Stroganovu. Je rychlý, výrazný a díky smetaně, hořčici, žampionům a kyselým okurkám má přesně tu chuť, kvůli které se doma chodí do kuchyně dívat, kdy už bude hotovo.
Klasického vepřového ptáčka dělám spíš ve chvíli, kdy mám klid a chuť si s ním pohrát. Když ale potřebuji poctivý oběd bez motání závitků, sáhnu po těchto vepřových kostkách na cibuli se slaninou, vejcem, kyselou okurkou a uzeninou. Všechno, co mám na ptáčcích ráda, je tady pohromadě – jen v jednodušší a praktičtější podobě.
Když chci mít doma něco po ruce na dny, kdy se nestíhá, sahám po domácí vepřové ve sklenici. Hodí se na chleba, k bramborám i jako základ rychlého oběda a její velká výhoda je v tom, že stačí maso, sůl, trocha vody a poctivé dvojí zavaření. Nejraději dělám směs z plecka a bůčku, protože maso zůstane šťavnaté a po otevření sklenice voní přesně tak, jak má.
Ještě večer naložím maso, druhý den už je večeře skoro bez práce. Vepřové nudličky na cibuli s rýží dělám ve dnech, kdy chci něco poctivého, ale nechci stát hodinu u sporáku. Díky krátké marinádě ze sójové omáčky, worcesteru a česneku je maso výrazné, šťavnaté a cibule mu dodá přesně tu domácí chuť, kterou mám na takových jídlech ráda.
Cikánská jídla jsou poctivá a hlavně masová. Užijte si tuto kotletu, kterou připravíte rychle, snadno a maximálně si na ní pochutnáte. Stoprocentně!
Vepřová směs s bramboráčky je jedno z těch jídel, které nikdo nečeká a všichni si přidají. Šťavnaté nudličky z vepřové kýty s paprikou, žampiony a pórkem, dochucené pořádně pikantním kořením, sedí na domácích bramboráčcích jako stvořené. Přitom příprava nezabere víc než hodinu a suroviny najdete v každém obchodě.
Jsou jídla, kolem kterých se zbytečně moc nemluví, protože mluví sama za sebe. Dědova papriková sekaná, k tomu hlávkové zelí na valašský způsob a nové brambory, je přesně ten případ: poctivý oběd z obyčejných surovin, který stojí hlavně na dobrém dochucení, šťávě z pekáče a správně udělaném zelí.
Vepřové kotlety patří mezi ta jídla, která se na stole vždy setkají s nadšením. Tatranská verze je přitom překvapivě nenáročná na přípravu – maso se zapéká v pekáčku pod vrstvou šunky, anglické slaniny, leča a smetany, takže se prakticky postará samo o sebe. Výsledkem je šťavnaté, měkké maso s výraznou chutí, které skvěle sedí k bramborám nebo bramborové kaši.
Vepřové plátky na hořčici patří přesně k těm jídlům, která nevypadají složitě, ale když se udělají pořádně, zmizí ze stolu rychleji než nedělní koláč. Za mě je na nich nejlepší to, že nepotřebují žádné kuchařské kejkle, jen nepodcenit cibuli, hořčici a hlavně množství tekutiny.
Katův šleh patří mezi ta jídla, která se v české kuchyni drží pevně už desítky let – a není se čemu divit. Pikantní nudličky vepřové kýty s paprikou, okurkou a feferonkou jsou hotové za půl hodiny a chutnají pokaždé stejně dobře. Přidejte k tomu rýži nebo brambory a máte na stole pořádný oběd, který zasytí i větší jedlíky.











