Česká kuchyně má ve světě tak trochu zvláštní postavení. Na jednu stranu si ji cizinci pro některá jídla oblíbili, na druhou stranu jiná vyvolávají spíš údiv než nadšení. Takovým příkladem je chlebová polévka, která se dle mezinárodního gastronomického žebříčku TasteAtlas umístila mezi nejméně oblíbenými jídly celé planety.
Polévka z nouze, která dobře zasytí
Chlebová polévka vznikla v dobách, kdy se jídlem neplýtvalo a každá surovina byla cenná. Starý chleba, který by dneska každý druhý vyhodil, tehdy představoval základ vydatného pokrmu. Stačilo ještě pár jednoduchých ingrediencí jako voda nebo vývar, cibule a koření a vzniklo jídlo, které zvládlo zasytit celou rodinu.
Příprava byla rychlá a zvládl ji každý. Chléb se nejprve opekl spolu s cibulí, poté se zalil tekutinou a nechal změknout do husté konzistence. Podle možností konkrétní rodiny se přidávalo vejce, česnek nebo zelenina, což polévce dodalo výraznější chuť. Dnes je to prosté jídlo, ale tehdy to byla jeho největší přednost.
Proč ji svět tolik odmítá
Umístění na nelichotivém seznamu nejhorších jídel může mít hned několik důvodů. Chlebová polévka není na pohled vůbec atraktivní a její textura může působit podivně. Pro někoho, kdo není zvyklý na hutné, „rozvařené“ pokrmy, může být první dojem spíš negativní.
Dalším faktorem je její chuť. Ta je poměrně jemná a nenápadná, což v dnešní době výrazných a kořeněných jídel nemusí nijak zaujmout. Přesto má ale své věrné příznivce, zejména mezi těmi, kdo ji pamatují z dětství. Na seznamu se ale neobjevila sama. Vedle ní se mezi méně oblíbené české pokrmy dostaly i další speciality, například máslová pomazánka nebo karlovarský suchar.
Další česká jídla, která cizince zaskočí
Podle hodnocení na platformě TasteAtlas a zkušeností zahraničních blogerů či cestovatelů existuje ale více českých jídel, která budí rozpaky. Často nejde ani tak o to, že by špatně chutnala, ale leckdy spíš budí rozpaky neobvyklá kombinace surovin nebo vzhled.
Typickým příkladem je tlačenka. Tento masný výrobek, který obsahuje části vepřového masa zalité v rosolu, je pro mnoho cizinců těžko přijatelný. Konzistence a představa „želatinového masa“ bývá častým důvodem odmítnutí. Přitom v Česku jde o běžnou hospodskou klasiku.
Podobně rozporuplné reakce vyvolává i dršťková polévka. Zatímco Češi oceňují její výraznou chuť a sytost, cizinci se často zarazí už u samotné suroviny – hovězích předžaludků. V některých kulturách je to běžná ingredience, jinde však působí exoticky až nepříjemně.
Další „problematickou“ kategorií jsou sladká hlavní jídla, například ovocné knedlíky nebo rýžový nákyp. Pro mnoho návštěvníků je nezvyklé jíst sladké jídlo jako hlavní chod. To, co Češi považují za nostalgickou klasiku, může být pro cizince matoucí kombinací dezertu a oběda.
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě veřejně dostupných informací z webů TasteAtlas, Wikipedie
Venkovská couračka se smetanou, klobásou, kmínem a bramborami, ve které se zelí krásně „courá“ z lžíce: Varianta na oblíbenou valašskou kyselicu
