Pudinková buchta vypadá nenápadně, ale má v sobě něco, čemu se nedá odolat. Vrstva horkého vanilkového pudinku zapečená přímo v těstě, kakaový mramor a nakonec zakysaná smetana s Grankem – to je kombinace, která se v naší rodině opakuje skoro každý druhý víkend.
Okurky jsou teď všude – na zahrádce, na trhu, v bedně od sousedů. A právě tehdy se hodí recept, který z hromady okurky udělá salát ve sklenici, jenž v lednici vydrží klidně celé týdny. Bez zavařování, bez sterilizace, bez složitého náčiní. Stačí okurky, cibule, ocet, cukr a trocha trpělivosti přes noc.
Propadlá buchta s borůvkami a tvarohem je přesně ten typ sladkého pečení, který nevyžaduje plánování ani trpělivost s kynutím. Těsto smícháte za pět minut, hromádky tvarohu s borůvkami rozmístíte lžící a trouba udělá zbytek.
Domácí chleba voní jinak než ten z obchodu. Není to klišé – je to chemie. Kmín, čerstvě upečená kůrka a vláčná střída jsou věci, které žádné balené pečivo nedokáže napodobit. Tento recept nepotřebuje pekárnu ani robota, vystačíte si s miskou, lžící a troubou. Tajemství křupavé kůrky přitom tkví v jednom triku: péct v předehřátém hrnci nebo zapékací míse s pokličkou.
Kynutý závin s ořechovou nádivkou patří k těm receptům, které vypadají slavnostněji, než kolik s nimi je práce. Těsto z půl hladké a půl polohrubé mouky se dobře válí, nelepí se jako divé a ořechová náplň s rumem udělá přesně to, co od ní čekáte.
U kynutých nadýchaných koláčků stačí pár základních surovin, trocha trpělivosti při kynutí a trouba rozehřátá na 175 stupňů. Z jedné dávky těsta vyjde 15 až 17 koláčků – a pokud máte doma větší rodinu nebo plánujete návštěvu, vsadím se, že ani jeden nezůstane do druhého dne.
Cuketa patří mezi zeleninu, která na zahradě roste rychleji, než ji stíháte spotřebovat. Přerostlé kousky přitom nejsou žádný odpad – jsou ideální surovinou pro hustou, aromatickou směs na topinky. Tahle verze s rajčatovým protlakem, kapary a sójovou omáčkou má výraznou chuť a dá se navíc zavařit, takže si ji připravíte dopředu a máte zásobu na týdny dopředu.
Angrešt není ovoce, které by na vás v obchodě mrkalo z každého rohu, a možná i proto z něj bývá koláč o něco vzácnější. Tento kynutý plechový klasik je jednoduchý, dělá se z řidšího těsta a nejvíc mu sluší trochu nakyslé ovoce, rozinky namočené v rumu a poctivá drobenka.
Když chci udělat řízky trochu jinak než obvykle, sáhnu po bílém jogurtu a nechám maso přes noc odležet. K tomu připravím slovenský bramborový salát bez majonézy z teplých brambor, červené cibule, petrželky a horkého sladkokyselého nálevu. Je to poctivý domácí oběd, který není složitý, a právě kontrast křupavého řízku a lehčího salátu u nás doma funguje nejlépe.
Na některé moučníky si vzpomenu už při prvním pohledu na plech, a pilinové řezy jsou přesně ten případ. Mají nadýchaný korpus, jemný máslovo-pudinkový krém a navrch pražený kokos s cukrem, který jim dává typický vzhled i název. Nejraději je dělám den předem, protože po vychlazení se krásně zpevní a krájí skoro samy.
Meruňková sezóna bývá krátká, a právě proto u nás doma přichází na řadu tenhle koláč na plech, kdykoli se objeví miska hezky zralého ovoce. Je rychlý, nenáročný a díky tvarohu se zakysanou smetanou zůstává krásně vláčný i druhý den. Mám na něm nejradši to, že je v něm schválně málo těsta a mnohem víc náplně a meruněk.
Když potřebuji upéct něco rychlého ke kávě a nechce se mi vytahovat váha, sahám po dvoubarevné hrníčkové bábovce. Je z obyčejných surovin, těsto je hotové za pár minut a díky oleji a mléku zůstává pěkně vláčná i druhý den. Odlišuje ji jednoduché rozdělení těsta na světlou a kakaovou část, takže na řezu vypadá hezky, i když s ní není skoro žádná práce.











