Když potřebuji po obědě něco sladkého a nechce se mi zapínat trouba, sahám po tomhle dezertu do skleničky. Je rychlý, vděčný a dá se udělat i z toho, co zrovna čeká v lednici. Rozdrcené máslové sušenky, jemný krém z mascarpone a smetany a navrch krátce povařené mražené lesní ovoce udělají přesně ten typ sladkosti, po kterém se doma jen zapráší.
Makový závin mám spojený s kuchyní, kde se nejdřív ohřeje mléko na náplň a pak se řeší jediná podstatná věc: aby máku nebylo málo. Tenhle recept je fajn v tom, že těsto nemusí kynout, přesto se s ním pracuje dobře a po upečení nepraská, když ho nepřeplníte jako na posvícení.
Když potřebuji upéct něco na návštěvu nebo na víkend ke kávě, často sahám právě po broskvových žravých řezech. Mají ráda i děti, nejsou složité a díky kompotovaným broskvím, jemnému tvarohovo-smetanovému krému a pudinkovému želé nahoře působí slavnostněji, než kolik s nimi je práce.
Vypadají nenápadně, ale na talíři udělají větší radost než kdejaký moderní moučník. Mírové řezy podle starého receptu z roku 1976 dělám ve chvíli, kdy chci něco poctivého ke kávě, co voní po vlašských ořeších, másle a kapce rumu. Právě ořechové těsto bez zbytečných okras a hladká cukrová poleva z nich dělají ten typ zákusku, který si člověk zapamatuje.
Když se u nás doma objeví miska zralých jahod a venku je horké odpoledne, často z toho bývají právě jahodové řezy. Mám na nich ráda, že vypadají slavnostně, ale práce kolem nich není zbytečně složitá. Kakaový korpus je rychle upečený, navrch přijde jemný pudinkový krém a všechno uzavře tenká vrstva červené želatiny, která jahody hezky podrží.
Když potřebuji upéct něco sladkého bez dlouhého zadělávání těsta, sahám po této jablečno-pudinkové buchtičce z listového těsta. Je rychlá, vděčná a na plechu udělá přesně ten typ moučníku, který voní po jablkách, vanilce a skořici. Odlišuje ji vrstva dětských piškotů a také pudink vařený z většího množství mléka, díky kterému zůstane krásně měkká.
Když je venku horko a troubu se mi zapínat opravdu nechce, přichází u nás na řadu právě nepečený mandarinkový dort. Je lehký, svěží, složený z obyčejných piškotů, šlehačky a zakysané smetany, a nahoře ho drží tenká vrstva želatiny s mandarinkami. Dělám ho hlavně na víkendy, návštěvy nebo rodinné oslavy, protože vypadá hezky a přitom s ním není skoro žádná práce.
Když je venku horko a trouba má prostě volno, sahám po nepečených dortech. Tenhle jablíčko-meruňkový s piškoty, jemně ovoněný skořicí, citronem a kapkou rumu, dělám hlavně v létě, když potřebuji lehký moučník ke kávě i na návštěvu. Korunu mu dává krém z mascarpone a šlehačky, který celý dort pěkně zjemní a udělá z obyčejného ovoce moc hezký sváteční dezert.
Octové těsto na štrůdl je starý trik, který z obyčejné mouky udělá něco, co se táhne skoro jako závin z vídeňské cukrárny. Se špaldovou moukou, sádlem a trochou trpělivosti vzniknou čtyři nohavice plné jablek, skořice a rozinek.
Buchta s ovocem a přelivem je přesně ten moučník, který se nosil na oslavy, do práce i na návštěvu k tetě, protože na plechu udělal hodně muziky za rozumný čas. Za mě je na ní nejlepší to, že vypadá upraveně, ale ve skutečnosti není nijak složitá – jen je potřeba nepodcenit chladnutí jednotlivých vrstev.
Ananas v těstě není jen chuťový rozmar – dělá buchtu neuvěřitelně vláčnou a šťavnatou, a to i druhý nebo třetí den po upečení. Ananasové řezy patří mezi ty recepty, které vypadají nenápadně, ale jakmile je jednou ochutná celá rodina, stávají se pravidelnou součástí nedělního pečení. Těsto se připravuje z kompotu rozmixovaného i se šťávou, takže se plech prakticky naplní sám. Navrch přijde jednoduchý krém z pomazánkového másla a hotového vanilkového pudinku, posypaný mletými ořechy nebo přelitý rozpuštěnou čokoládou.











