Každý kout naší republiky má svou vlastní kulturu, nářečí a také chutě. Česká kuchyně není jen o svíčkové, guláši a knedlíkách. Nabídnout toho může mnohem víc.
Jedním z nejvýznamnějších výsledků zabijačky jsou masné výrobky, které se zpracovávají z celého prasete. V české kuchyni mají tyto speciality své pevné místo.
Každá země má svou jedinečnou gastronomii, která je součástí kulturního dědictví. Žádné cestování by se neobešlo bez ochutnávky místních tradičních pokrmů.
Staročeské pokrmy se v dnešní době mohou zdát mnohým obyčejné a „chudé“. Pravdou ale je, že jsou důkazem toho, že i z mála můžete vykouzlit lahodné jídlo plné živin.
Na světě snad neexistuje člověk, který by nemiloval čokoládu. Sladkost, nad kterou žádné jiné nemají. Umí zahýbat emocemi, ale i mozkem.
Socialismus nebyl obdobím, který by dával prostor jedinečnosti a originalitě. To se velmi promítlo i v gastronomii. Nicméně spousta jídel si svou oblibu uchovala dodnes.
Dobu, kdy lidé neznali plné regály, zažili mnozí z nás. Mladší generace si asi stěží představí, jak si lidé tenkrát zvládli poradit.
Některé pokrmy a suroviny jsou považovány za luxusní delikatesy. Někdy je to dáno exkluzivitou výskytu, jindy náročností přípravy.
Jídlo hraje v jednotlivých náboženstvích důležitou roli. Náboženské svátky jsou často spojeny se specifickými pokrmy.
Některá tradiční česká jídla považujeme za naše národní recepty, ale pravdou je, že spousta z nich musela přejít hranice k nám.
Někdy stačí jediný pohled na obrázek jídla a hned víte, na jaký pokrm se díváte. Jindy však mohou fotografie jídel klamat a vy netušíte, zdali je to guláš nebo katův šleh.
Vyznáte se v hovězím a vepřovém mase a víte, z jaké části zvířete pochází? Jen tak ho dokážete správně použít v kuchyni!