Buchtičky z kynutého těsta patří k těm druhům pečiva, které voní celým bytem a na stole nevydrží ani hodinu. Tento recept vychází z klasického základu – hladká mouka, droždí, mléko a trocha másla – ale výsledek je překvapivě vzdušný a měkký. Připravíte je bez speciálního vybavení, jen s mixérem a trochou trpělivosti při kynutí. Ideální na nedělní snídani i odpolední svačinu.

U kynutých nadýchaných koláčků stačí pár základních surovin, trocha trpělivosti při kynutí a trouba rozehřátá na 175 stupňů. Z jedné dávky těsta vyjde 15 až 17 koláčků – a pokud máte doma větší rodinu nebo plánujete návštěvu, vsadím se, že ani jeden nezůstane do druhého dne.

Palačinky patří k těm pokrmům, které umí potěšit v kteroukoli denní dobu – ke snídani, jako dezert i jako rychlá večeře. Tento recept vychází ze šesti vajec, litru mléka a 550 g mouky, takže zásoby vystačí na pořádnou várku. Výsledek jsou tenké, vláčné placky, které se skvěle hodí k domácí třešňové nebo ostružinové marmeládě i k čokoládě.

Dva pláty listového těsta, tavený sýr, šunka a plátkový sýr – a za méně než hodinu máte na stole slané řezy, které zmizí dřív, než stihnete uvařit čaj. Recept je variabilní, nepotřebuje žádné speciální vybavení a zvládne ho opravdu každý.

Skandinávci vzali ranní kávu po svém a kravské mléko v ní dost často střídá ovesný nápoj. Dává to smysl chuťově i prakticky, hlavně pokud vám laktóza zrovna nekamarádí se žaludkem.

Když se doma pečou buchty, pozná to každý už ode dveří. Dělám je hlavně o víkendu, když chci něco poctivého ke kávě i ke snídani na druhý den, a tenhle recept mám ráda kvůli jemnému těstu s citronovou kůrou a žloutky. Díky správnému poměru mléka, tuku a droždí vyjdou buchty opravdu jako peříčko a hezky se od sebe odtrhují.

Palačinky jako z mlíčnáku nejsou náhoda – jsou výsledek správného poměru surovin a trpělivosti s těstem. Recept na tenké, vláčné palačinky, které se nepřipalují a drží tvar.

Šlehačkové šátečky patří k těm receptům, které nevyžadují žádné velké kuchařské umění, ani dlouhý nákupní seznam. Těsto ze čtyř surovin – mouka, šlehačka, máslo a špetka soli – se připraví za pár minut, odpočine si v lednici a pak ho naplníte tvarohovou nebo makovou náplní podle nálady. Výsledek je jemné, křehké pečivo, které zmizí z plechu dřív, než vychladne.

Jablečné lívance s tvarohem dělám ve chvíli, kdy chci něco sladkého, ale nechce se mi rozjíždět velké pečení a špinit půl kuchyně. Tvaroh těsto podrží, jablka ho zvláční a vanilkový puding udělá přesně tu službu, kterou od něj čekáte – lívance jsou jemné a nepůsobí moučně. Je to taková snídaně, co vypadá mile, ale hlavně funguje.

Německé palačinky zvané Eierkuchen nebo Pfannkuchen jsou o trochu silnější než ty české, ale pořád se dají stočit, přeložit do trojúhelníku i plnit. Tajemství jejich pružnosti spočívá ve třech vejcích, špetce kypřicího prášku a desetiminutovém odležení těsta před smažením.

Banica je jedním z nejoblíbenějších pokrmů bulharské kuchyně – křupavý slaný koláč z tenkého filo těsta plněný balkánským sýrem, vejci a bílým jogurtem. V Bulharsku ji servírují ke snídani s ajranem nebo bozou, ale jako lehká večeře se zeleninovým salátem funguje stejně dobře. Recept je překvapivě nenáročný a výsledek mluví za sebe.

Domácí celozrnný chléb z pekárny mám ráda hlavně ve dnech, kdy nechci stát u mísy a těsto přemlouvat k poslušnosti. Nasypat, zapnout program a jen pohlídat druhé hnětení je za mě přesně ten typ pečení, který dává smysl i ve všední den.