Závin nemusí být jen sladký. Těch slaných je naopak nespočet, protože do listového těsta můžete zabalit úplně cokoliv. Zkuste to i vy. Přejeme dobrou chuť.
Když chci upéct něco drobného ke kávě a nechce se mi pouštět do složitého cukroví, sahám po mrkvových mušličkách se švestkovými povidly. Těsto je překvapivě jednoduché, mrkev mu dodá vláčnost a povidla uvnitř přesně tu známou domácí chuť, kvůli které plech mizí rychleji, než bych si přála.
Chleba je jedna z nejstarších potravin na světě a přitom jeho domácí příprava stále mnohé odrazuje. Jenže tohle je jiný příběh. Tři suroviny, jeden hrnek jako odměrka a žádné vážení – tak jednoduše vznikne bochník, který voní celým bytem.
Když se doma objeví hezké vepřové plecko za rozumnou cenu, bývá u nás jasno. Část masa jde na oběd a zbytek putuje do sklenic jako domácí vepřovka, která se hodí na chleba, na cesty i jako železná zásoba do spíže. Tenhle způsob mám ráda pro jeho jednoduchost, poctivou chuť a to, že si vystačí jen s masem, solí, kmínem a trochou vody.
Když doma zbyde kelímek bílého jogurtu a v misce leží jahody, bývá o odpolední sladké jasno. Tyhle jogurtové koblihy dělám ve chvíli, kdy nechci čekat na kynutí, ale přesto mám chuť na něco poctivého a domácího. Těsto je jednoduché, rychle hotové a po usmažení si krásně rozumí se šlehačkou i čerstvými jahodami.
Toastový chléb je záchrana ve chvíli, kdy se nechce dlouho vařit, ale prázdný žaludek nedá pokoj. Tento recept kombinuje vejce, klobásu, čerstvé rajče a sýr Suluguni – a výsledkem je pořádně sytá večeře nebo svačina po tréninku, která je hotová dřív, než prostřete stůl. Stačí čtyři krajíce chleba a pár surovin, které se běžně válí v lednici.
Chorvatská kuchyně skrývá poklady, o kterých se v českých kuchařkách moc nepíše. Jedním z nich jsou slance – křupavé pečivo ve tvaru tyčinek, které Chorvati milují od snídaně až po večerní posezení. Těsto je jednoduché, kynuté, a klíčem k charakteristické kůrce je nálev z mouky, mléka a sody, který se na tyčinky pocáká těsně před pečením.
Když potřebuji rychlou studenou večeři a nechci skončit u obyčejného chleba se sýrem, dělám pomazánku z červeného zelí a tvarohu. Je sytá, příjemně svěží, krásně barevná a díky vajíčkům i domácí vece působí jako poctivé jídlo, ne jen nouzovka z lednice.
Rozhuda je jedna z těch pomazánek, které se v české kuchyni dělají snad odjakživa – a přesto se na ni trochu zapomíná. Přitom stačí měkký tvaroh, troška másla, cibulka osmažená dozlatova a hrst čerstvé pažitky. Výsledek je krémová pomazánka, která se hodí na snídani stejně dobře jako na rychlou večeři s čerstvým chlebem.
Výrazná, pikantní a hotová dřív, než se opečou topinky. Sýrová pomazánka à la tatarák je jeden z těch receptů, které vypadají nenápadně, ale na stole způsobí hotový poprask. Základem je strouhaný eidam, cibule a trojice dochucovadel – kečup, hořčice a majonéza.
Když potřebuji upéct něco slaného, co zasytí rodinu nebo potěší případnou návštěvu, sahám po tomto receptu z kynutého těsta. Uvnitř je salám, sýr a trocha kečupu, navrch rozšlehané vejce a semínka, která při pečení hezky zezlátnou. Jsou měkké, voňavé a mizí ze stolu ještě teplé.











