Slovenština a čeština k sobě mají blízko, to je známá věc. Jenže stačí otevřít jídelní lístek ve slovenské restauraci a i zkušenější Čech se může na chvíli ztratit. Kapustnica, brynza, žinčica nebo demikát – kdo se v tom nemá zamotat? A člověk si jen sedí naproti číšníkovi a rychle přemýšlí, jestli si objednává něco, co vůbec chce sníst.
Slovenská kuchyně se formovala v prostředí Rakouska-Uherska a dodnes z ní jsou cítit vlivy Maďarska, Rakouska i Balkánu. Maďarská paprika a sytá masitá jídla, rakouská práce s těstem a moučníky, balkánský i ukrajinský otisk v polévkách — to všechno se tu potkalo a vznikla z toho kuchyně blízká té naší, ale s vlastními záludnostmi. Nejvíc je vidět právě v názvech pokrmů.
Slovenská jídla, která Čechy matou nejvíce
Začněme u toho nejznámějšího. Brynzové halušky jsou na Slovensku národním jídlem: malé noky z bramborového těsta, k tomu ovčí sýr brynza a slanina. To většina Čechů zná. Jenže co strapačky? Taky halušky, ale místo brynzy přijdou kysané zelí a uzené maso. Název toho moc neprozradí, chuť už ano.
Pak jsou tu pirohy — plněné taštičky z bramborového těsta s brynzou nebo zelím, které mohou připomínat knedlíčky nebo plněné těstoviny. A lokše? Tenké bramborové placky, servírují se k pečené huse nebo nasladko s povidly.
Slovenská kuchyně dlouho vycházela z toho, co bylo po ruce — mouka, voda, mléko, kvašené produkty. Maso se na stole neobjevovalo každý den, spíš ve svátek. I proto stojí základ mnoha pokrmů na těstu, bramborách a mléčných výrobcích z ovčího nebo kravského mléka.
Parenica, demikát a žinčica: znáte je?
Parenica je uzený ovčí sýr stočený do typické spirály. Na slovenských trzích ho člověk nepřehlédne. Demikát je tradiční polévka dříve vařená přímo na salaši z čerstvého ovčího mléka a z brynzy. A žinčica? Syrovátka, která zůstává po výrobě brynzy, lehce kyselý nápoj, který se na Slovensku pije běžně jako osvěžení. Pro někoho zvyklého spíš na kefír nebo podmáslí to může být docela zvláštní setkání.
Bez záludností nejsou ani polévky. Kapustnica je sváteční polévka z kysaného zelí, uzeného masa a klobásy — a ne, nemá nic společného s kapustou v českém významu. Název vychází ze slovenského označení pro zelí. Podobných pastí je ve slovenském jídelním lístku víc. I obyčejná obědová nabídka tak může být bez přípravy poměrně tvrdý oříšek.
Pokud se chystáte na Slovensko, nebo vás prostě baví gastronomické hádanky, tenhle kvíz je právě pro vás. Možná zjistíte, že slovenštině rozumíte víc, než byste čekali. A možná vás pár otázek pošle zpátky na začátek.
Kvíz: Slovenské jídelní lístky – víte, co si objednáváte?
Kvíz pro milovníky exotických potravin: Kdo rád vaří, ten může získat klidně 10 z 10 bodů
Test znalostí kulinářských technik: Specifické metody v 10 otázkách zaskočí i nadšené kuchaře
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Wikipediw, Toprecepty, PrimaFresh
