Tarator si pamatuji z dovolených na Balkáně jako jednu z mála polévek, kterou člověk v létě nechce odmítnout. Je studený, hotový bez vaření a funguje přesně tak, jak má: osvěží, zasytí a nezahltí kuchyň dalším horkem.

Okurková polévka patří k letním klasikám, ale tahle verze z nakládaných okurek vás překvapí. Je mírnější než ta z kyselých kyšek, přesto plná vůně kopru a česneku. Nakládané okurky jsou navíc bohatým zdrojem probiotik a minerálů.

Pikantní okurkový salát zavařený do sklenic patří k těm věcem, které si připravíte za půl hodiny, ale odmění vás ještě několik dní.

Koprovka je přesně to jídlo, které doma rozdělí stůl na dva tábory. U nás ale ta mléčná, babičkovská, mizí spolehlivě a děti na ni nebrblají, zatímco verze z vývaru by neprošla ani omylem.

Matjesy patří k jídlům, která nevypadají na první dobrou jako hvězda víkendového oběda, ale pak zmizí ze stolu rychleji než brambory. Tenhle staroněmecký způsob je poctivý, studený a má jedno jasné pravidlo: nespěchat. Herinky potřebují aspoň dva dny v lednici, jinak to prostě není ono.

Koprová polévka patří k těm receptům, které se předávaly z generace na generaci a přitom nikdy nevyšly z módy. Tahle verze čerpá ze staročeské a staromoravské kuchyně – základ tvoří brambory a vydatná záklechtka z vejce a mléka. Kopr přidá svou typickou vůni a kyselost se dochutí octem.

Tarator je studená bulharská okurková polévka z jogurtu, čerstvé okurky, česneku a kopru, která se připravuje bez sporáku. Hotová je za čtvrt hodiny a v horku ji oceníte víc než cokoliv jiného.

Když se u nás doma vaří koprovka s houskovým knedlíkem, na talíři musí být i poctivý plátek hovězího. Právě tahle sestava mi připadá jako stará dobrá česká klasika, která nestojí na zkratkách, ale na pomalu taženém vývaru, máslové jíšce a pořádné hrsti kopru. Zastřené vejce přidávám někdy navrch, ale samotné vařené vejce ke knedlíku u mě zkrátka neprojde.

Klasický bramborák je poctivá věc, ale někdy sedí v žaludku jako kámen. Cuketa ho odlehčí, zvláční střed a přitom mu nevezme křupavé okraje. Jen se nesmí odfláknout vymačkání vody a byla by škoda vylít škrob, který se usadí z brambor na dně misky.

Přiznám se, že jsem to dlouho považovala za zbytečnost. Cukr do okurkového salátu? Ale od té chvíle, co jsem to zkusila, ho tam sypu pokaždé, a rozdíl je okamžitě znát.

Koprovka je přesně to jídlo, u kterého se rodiny dělí na dva tábory. Jenže když se neodbude vodou a postaví se na poctivém hovězím vývaru, másle a čerstvém kopru, bývá po sporech docela rychle. K tomu měkký kynutý knedlík a oběd je vyřešený.

Fleky se zelím znám odmalička, ale tenhle recept s čínským nádechem mě přesvědčil, že klasika potřebuje občas trochu dobrodružství. Sójová omáčka, rybí omáčka a pár kapek Tabaska promění obyčejné těstoviny se zelím v něco, co u nás doma zmizí z hrnce dřív, než si stihnu přinést příbor.