Palačinky jako od babičky? Ano, ty tady máme a opravdu jsou od babičky. Pochutnejte si na nich i vy, jsou delikátní a lehoučké jako vatička.
Na plechu vypadá nenápadně, ale po rozkrojení udělá jahodový obláček vždycky velký dojem. Dělám ho hlavně tehdy, když chci něco slavnostnějšího, ale nechci se pouštět do dortu. Kouzlo je v lehkých piškotových vrstvách, vanilkovém máslovém krému a jahodovém sirupu, který celý moučník krásně zvláční.
Buchta na plech s ořechovým krémem a čokoládovou polevou je přesně ten typ dezertu, který vypadá jako z cukrárny, ale zvládne ho každý doma. Nadýchaný piškotový korpus, hustý krém z vlašských ořechů a lesklá hořká čokoláda – tři vrstvy, které se navzájem skvěle doplňují.
Mini šlehačkové řezy s jahodovou marmeládou, čerstvým ovocem a krémem lemoncurd jsou letní dezert, který vypadá efektně, ale přitom nevyžaduje žádné cukrářské vzdělání. Základem je lehký piškotový plát, bohatá mascarpone náplň a vrstvení, které si každý může přizpůsobit podle chuti.
Kokos není jen tropická pochoutka – je to surovina s překvapivě dobrými nutričními vlastnostmi a chuťovým potenciálem, který v dezertech málokdo plně využije. Tento kokosový mrak to mění. Krémová vrstva z kondenzovaného mléka a kukuřičného škrobu se spojí s lehce šlehanou smetanou a výsledkem je dezert, který se doslova rozplývá na jazyku.
Podmáslí zajistí vláčnost těsta. Tentokrát jsem ho upekla s rebarborou a jahodami, což je jedna z nejlepších letních kombinací chutí vůbec.
Tyhle vrtule z kynutého těsta peču ve chvíli, kdy chci něco hezkého ke kávě, ale nechci se pouštět do složitých zákusků. Těsto je měkké, náplň jemně vanilková a čokoládové kuličky nahoře udělají přesně ten detail, kvůli kterému vypadají slavnostněji, než kolik je s nimi práce. U nás doma mizí ještě lehce vlažné.
Křupavé na povrchu, vláčné uvnitř a z pár obyčejných surovin. Bramborovo-cibulové placky mě překvapily natolik, že předčily i bramboráky.
Tuhle čokoládovou roládu s rumem dělám hlavně ve chvíli, kdy chci upéct něco svátečnějšího bez zbytečných složitostí. Má vláčný kakaový korpus z vajec, kakaa a trochy škrobu, uvnitř jemný čokoládový krém se smetanou, medem a rumem a nahoře jednoduchou polevu. Nejraději na ní mám to, že vypadá slavnostně, ale doma ji zvládnu i bez cukrářských triků.
Medovník peču hlavně tehdy, když chci na stůl něco slavnostnějšího, ale pořád domácího a poctivého. Není to moučník hotový za deset minut, jenže ta práce se vrátí v každém soustu – medové pláty změknou, krém se krásně spojí a vršek posypaný vlašskými ořechy udělá přesně to, co má. U nás doma je nejlepší až druhý den, kdy se všechno rozleží a medovník se dá krájet pěkně na čisté řezy.
Schwarzwaldský dort vypadá náročně, ale není tomu tak. I když se to nezdá, zvládne ho i začátečník. Tak si to pojďte zkusit. Rozhodně si pochutnáte a okolí oslníte.











