Citronové řezy jsou pro mě ztělesněním letního odpoledne. Kyselé, svěží, s hedvábnou náplní, která se na jazyku rozplývá. Recept krok za krokem.

Jahodové řezy s pudinkem patří přesně k těm moučníkům, které vypadají slavnostněji, než kolik kolem nich je práce. U nás se dělaly hlavně ve chvíli, kdy bylo potřeba přinést něco na návštěvu a nechcete tahat obyčejnou bábovku. Piškot je lehký, pudinkový krém drží tvar a jahody nahoře udělají zbytek bez velkého divadla.

Když chci upéct moučník, který vydrží i pro návštěvu na další den, sahám právě po medových řezech. Mají ten svůj starosvětský půvab, krásně změknou přes noc a díky medovým plátům, vařenému krému a vrstvě džemu chutnají poctivě domácím způsobem, jaký si pamatuji z rodinných oslav.

Borůvky u nás doma nikdy dlouho nevydrží, ale když část schovám na tenhle máslový koláč s tvarohem a drobenkou, nikdo neprotestuje. Je to poctivý plechový moučník, který se hodí na víkend, na návštěvu i ke kávě po obědě. Mám na něm ráda hlavně jemnou tvarohovou vrstvu a máslové těsto, které se dá v klidu i nastrouhat rovnou do plechu.

Když se u nás doma objeví miska zralých jahod a venku je horké odpoledne, často z toho bývají právě jahodové řezy. Mám na nich ráda, že vypadají slavnostně, ale práce kolem nich není zbytečně složitá. Kakaový korpus je rychle upečený, navrch přijde jemný pudinkový krém a všechno uzavře tenká vrstva červené želatiny, která jahody hezky podrží.

Ananasové řezy patří mezi moučníky, které se snadno pečou a výsledek mile překvapí. Ananas přidaný přímo do těsta, včetně šťávy z kompotu zajistí, že řezy zůstanou vláčné i druhý den. K tomu máslový krém s tvarohem a poleva z čokolády. Tenhle recept se na plech vejde celý a nakrmí početnou společnost.

Mandarinky z kompotu, tvaroh a jednoduché těsto z hrnku – to je vše, co potřebujete na buchtu, která zmizí z plechu dřív, než vychladne. Litá buchta nevyžaduje žádné šlehání ani kynutí, těsto se zamíchá a rovnou vylije na plech. Výsledkem je vláčný moučník s jemnou tvarohovou náplní a šťavnatými mandarinkami.

Kremrole dělám hlavně ve chvíli, kdy chci na stůl přinést něco slavnostnějšího, ale pořád domácího a poctivého. Tohle je starý dobrý moučník z máslového těsta, které se potře vejcem, upeče dozlatova a nakonec naplní bílkovým sněhem s citronovou šťávou. Práce je s nimi o něco víc než s obyčejným koláčem, ale výsledek za to stojí.

Vypadají slavnostně, ale v kuchyni s nimi není tolik práce, jak by se na první pohled zdálo. Tyhle citronové řezy dělám hlavně ve chvíli, kdy chci něco svěžího ke kávě a nechci těžký máslový moučník bez šťávy. Základ tvoří jemný piškot, mezi třemi pláty je pudinkově-citronová náplň a nahoře tenká poleva z citronové šťávy, která tomu dá přesně tu správnou nakyslou tečku.

Krémeš dělám ve chvíli, kdy chci něco svátečnějšího, ale nechce se mi pouštět do dortu a dlouhého zdobení. Tenhle s dvěma druhy náplně mám ráda hlavně proto, že spojí jemný vanilkový pudinkový krém se šlehačkovou vrstvou s mascarpone, a přitom si vystačí s obyčejným listovým těstem. Nejlepší je po noci v lednici, kdy pláty lehce změknou a celý moučník se hezky spojí.

Podmáslí zajistí vláčnost těsta. Tentokrát jsem ho upekla s rebarborou a jahodami, což je jedna z nejlepších letních kombinací chutí vůbec.

Listové řezy s tvarohem a meruňkami peču hlavně v létě, když chci něco sladkého ke kávě a nechce se mi zadělávat těsto od začátku. Stačí listové těsto, vanilkou ovoněný tvaroh a pár zralých meruněk. Výsledek je rychlý, svěží a přesně takový, po jakém doma bývá největší sháňka.