Nářečí a kuchyně. Dvojice, která v češtině drží déle, než by se čekalo. Výrazy jako šufánek, šporhelt nebo vangl byly ještě před několika desítkami let v řadě domácností úplně běžné. Dnes je ale mnozí mohou slyšet poprvé. Tento kvíz ukáže, kolik z nich skutečně znáte.
Jde o slova, která se neobjevovala ve školních učebnicích. Putovala ústně, z generace na generaci. Z babičky na vnučku, někde u nedělní polévky, jinde při pečení koláčů, prostě v běžném provozu kuchyně. Právě tam vznikl jejich život. Jenže některé z nich umí pěkně mást. Znějí jako něco docela jiného, než ve skutečnosti označují. A tady se dá snadno „zakopnout“.
Kuchyně jako jazykový archiv
V kuchyni to muselo šlapat – vaření, mytí nádobí, přikládání do kamen, pořád dokola. Každodenní režim si vytvořil vlastní slovník. A ten se mezi Čechy a Moravou lišil často dost výrazně.
Na Moravě by vám místo sporáku nabídli šporhelt – výraz převzatý z němčiny (Sparherd), který označoval kuchyňský sporák na tuhá paliva. Polévku by vám nalili pomocí šufánku, tedy naběračky. Nádobí byste pak umyli u vanglu, čili u dřezu. A dýnko? Podle kraje to bylo prkénko na krájení, jinde se tak říkalo i poklici.
Akademie věd ČR dlouhodobě upozorňuje, že tradiční nářečí sice ustupují, ale v intimním prostředí domova – a v kuchyni obzvlášť – některé staré výrazy přežívají dál. Nejsou to žádné jazykové kuriozity do vitríny. Jsou to stopy každodenní paměti.
Co se skrývá za záhadnými slovy
Slovníček nářečních pojmů, který dlouhodobě mapují jazykovědci i lidé se slabostí pro češtinu, obsahuje desítky výrazů z kuchyňského prostředí. Některé přišly z němčiny nebo slovenštiny, jiné vznikly lokálně a nikde jinde se prakticky neuchytily.
Například rendlík je v Čechách malý hrnec s jednou rukojetí, v některých nářečích ale označoval i plochý kastrol. Fajfka může být v kuchyňském kontextu trychtýř. A šálek versus hrnek? Na první pohled jasné rozlišení, jenže v některých nářečích se vůbec nedělalo.
Nejde ale jen o nádobí. Nářeční výrazy zasahovaly i suroviny a způsoby přípravy. Takové brambory mají nespočet různých pojmenování, stejně jako bramboráky z nich připravené. A škvarky versus oškvar? Obojí míří k téže smažené tukové pochutině, jen se to v jednotlivých krajích pojmenovávalo jinak.
Právě tyhle drobnosti dělají z kvízu záludnou věc. Slovo člověk zná, jen si není jistý, co znamená právě tady. Nebo si myslí, že to ví. A ono ne. Možná zjistíte, že výrazy, které jste slýchali od prarodičů, mají trochu jiný původ, než jste čekali. Kdo má přehled o kuchyni i nářečích, ten by měl projít bez větších problémů. Ale upřímně: aspoň dvakrát váhat budete určitě.
Kvíz: Znáte nářeční výrazy z české a moravské kuchyně?
Kvíz o babiččiných receptech a vaření: Je čas zavzpomínat na dětství pomocí 10 otázek
Velký omáčkový kvíz: Kdo má zkušenosti s vařením, ten musí znát všech 12 oblíbených omáček
Zdroj: Autorský text redakce Cooky.cz na základě veřejně dostupných informací z webů ČeštinářskéŠpeky, Reflex, Akademie věd ČR
