Ještě večer naložím maso, druhý den už je večeře skoro bez práce. Vepřové nudličky na cibuli s rýží dělám ve dnech, kdy chci něco poctivého, ale nechci stát hodinu u sporáku. Díky krátké marinádě ze sójové omáčky, worcesteru a česneku je maso výrazné, šťavnaté a cibule mu dodá přesně tu domácí chuť, kterou mám na takových jídlech ráda.

Svíčková na smetaně patří k nejoblíbenějším českým nedělním jídlům – a pokud ji připravíte z hovězí kližky, získáte maso tak měkké, že ho ani nakrájet nešlo. Kližka je totiž pro dlouhé dušení jako stvořená: tuk a pojivové tkáně se během vaření rozpadají a maso doslova splývá v omáčce. Přidejte poctivý základ z kořenové zeleniny, smetanu a kousek másla na závěr.

S kari jsem si dlouho nerozuměla a upřímně jsem patřila mezi ty, kdo ho spíš obcházeli obloukem. Pak jsem ale zkusila vlastní verzi kuřecích prsou na kari se zázvorem, rajčatovým protlakem a smetanou a od té doby je to u nás doma překvapivě častá večeře. S jasmínovou rýží je to rychlé, syté a chuťově mnohem jemnější, než jsem čekala.

Když se domů vrátíme později a na sporáku má být co nejdřív něco teplého, často u nás vyhrává právě blesková pórková polévka. Je levná, jemná, zasytí a vystačí si s pár běžnými surovinami – pórkem, bramborou, máslem a mlékem. Mám ráda, že po krátkém orestování pórek zesládne a polévka pak chutná mnohem kulatěji než z obyčejně povařené zeleniny.

Když se doma sejdou houby, smetana a chuť na něco poctivého, bývá u nás jasno. Houbová smetanová omáčka s bramborovým knedlíkem je přesně ten typ oběda, který voní po staré české kuchyni, ale přitom se dá uvařit i z běžných surovin včetně mražených hub. Mám ráda její jemně nakyslou chuť, kousek petrželky navrch a to, že si ji člověk snadno přizpůsobí podle toho, co má zrovna doma.

Když chci uvařit něco poctivého, levného a přitom opravdu sytého, často sáhnu po vajíčkové omáčce s vařenými bramborami. Je to jídlo, které mi připomíná starou domácí kuchyni, kde se vařilo z pár surovin, ale talíř byl plný. V mém podání stojí na jemné smetanové omáčce, vejcích natvrdo a jednoduchém postupu, který se hodí i na obyčejný všední den.

Ti, kdo milují hospodské klasiky, by rozhodně neměli zapomenout na věhlasný katův šleh, který už z hospod pomalu mizí. Dejte si ho doma! S námi ho máte snadno a rychle.

Kulajda je hustá česká polévka z hub, brambor, kopru a smetany s charakteristickým sladkokyselým nádechem. Recept krok za krokem, včetně tipu na dokonalé pošírované vejce.

Když chci uvařit oběd, po kterém je doma opravdu ticho, bývá to často právě hovězí roštěná s domácím houskovým knedlíkem. Není to jídlo na deset minut, ale práce kolem něj není složitá a odměnou je měkké maso, poctivá cibulová omáčka s hořčicí a knedlík, který nasaje každou lžíci šťávy.

Když mi zůstane miska bramborové kaše a pár vařených brambor, přesně vím, co bude druhý den k obědu. Bramborové špalíčky s kedlubnovým zelím a klobásou jsou u nás doma taková poctivá záchrana – levná, sytá a překvapivě rychlá. Nejvíc mě na tom baví, že z obyčejných surovin vznikne jídlo, které voní po cibulce, kmínu a másle a na talíři působí, jako by s ním bylo mnohem víc práce.

Vepřové na kmínu patří mezi ta jídla, která nepotřebují žádné vylepšování. Pár surovin, trocha trpělivosti a dostanete pokrm, který voní celým bytem a chutná přesně tak, jak má. Kmín tu nehraje druhé housle – je hlavní hvězdou omáčky, která maso doslova obalí do měkka.

Nashi je ovoce, které mnozí z nás v obchodě přehlédnou – vypadá jako velká kulatá hruška, ale chuť má svoji vlastní. Kombinace křehkého těsta, krémového mascarpone a plátků mandlí z něj dělá koláč, který stojí za vyzkoušení.