Francouzské brambory patří mezi ta jídla, která vytáhnu hlavně ve chvíli, kdy potřebuji uvařit něco sytého, známého a bez zbytečného vymýšlení. V této verzi sázím na syrové brambory, orestovanou cibuli, salám, vejce a smetanovo-vaječnou zálivku, díky které zůstane pekáč uvnitř šťavnatý a nahoře hezky dozlatova zapečený.

Když doma zbydou švestky a v košíku leží pár brambor, u nás z toho často vznikne právě tenhle bramborový koláč. Je překvapivě jednoduchý, levný a díky syrovým bramborám zůstává hezky vláčný i druhý den. Navrch stačí vanilkový cukr, po upečení trocha moučkového a je vystaráno.

Vepřové výpečky pomalu dušené pod pokličkou a pak opečené dozlatova. To je recept, který u nás doma nikdy nezklame. Pivo, cibule, česnek a troška sádla udělají z obyčejné krkovice něco, na co se těšíte celé dopoledne, zatímco vám trouba dělá většinu práce.

Plněné žampiony mám ráda hlavně ve dnech, kdy člověk nechce stát hodinu u sporáku a přesto nechce večeři odbýt rohlíkem. Stačí pár větších kloboučků, šunka nebo anglická slanina, cibule a sýr, a z obyčejných hub je rázem teplé jídlo, které vypadá líp, než kolik s ním bylo práce.

Klasický rajčatový salát si pamatuji z dětství z jídelny i od babičky, jen pokaždé chutnal trochu jinak. Jednou byl skoro utopený v nálevu, podruhé měl víc cibule než rajčat, ale když se trefí poměr, je to skvělá letní příloha i rychlá večeře.

Znojemská omáčka je pro mě jedna z těch jídel, která voní celým bytem a okamžitě přivolají celou rodinu ke stolu. Hovězí maso dušené na cibuli, kyselé okurky a plnotučná hořčice – to je kombinace, která v české kuchyni nemá chybu. Podávám ji vždy s rýží a nikdy nezbyde.

Pečená krůta s těstovinami je přesně ten typ jídla, který nevypadá jako velká věda, ale na stole udělá víc práce než kdejaký složitý recept. Když se maso nevysuší a těstoviny se neuvaří na kaši, máte hotový oběd, který zasytí a zbytečně neunaví kuchaře.

Na škvarky z bedel jsem si vzpomněla zase po roce, když se doma sešly pěkné klobouky a mně bylo líto udělat je pořád jen klasicky v trojobalu. Tahle verze je rychlá, voňavá a skvěle se hodí do sklenice na později. Bedly se pomalu opečou na sádle dozlatova, zasypou kmínem a pak už stačí jen krajíc chleba a špetka soli.

Kdysi jsem dělala rajskou a kus hovězího jsem si schovala stranou jen sama pro sebe. Přesně na tenhle talíř – vařené hovězí zadní, horké brambory s máslem a petrželkou a k tomu domácí tatarka. Je to starší, poctivé jídlo, které není složité, nestojí majlant a stojí hlavně na dobře uvařeném mase a obyčejných surovinách.

Přiznám se vám, že buřty jsem dlouho považovala za pouhou grilovačkovou záležitost. Pak jsem zkusila naložit špekáčky do černého piva se zeleninou a strčit je do trouby – a byl to jiný svět. Šťavnatá cibulka nasáklá pivní zálivkou, chilli, sojovka a kmín udělají z obyčejných špekáčků jídlo, které na stole nevydrží dlouho. K tomu krajíc poctivého chleba a večeře je hotová.

V lahůdkářství jsem si ho dřív občas koupila k večeři s rohlíkem, ale doma mi pořád chyběla ta stará známá chuť, jakou si pamatuji z dětství. Dnes jsem zkusila pochoutkový salát podle starých receptur a přesně tohle je ono: poctivý, s nakrájeným šunkovým salámem, okurkami na nudličky a jemně dochucenou majonézou. Nejlepší na tom je, že je hotový za chvilku a po odležení v lednici chutná ještě líp.

Když potřebuji rychle nachystat večeři nebo něco na chlebíčky pro návštěvu, často dělám právě salámovou pomazánku. Je sytá, hotová za pár minut a díky nastrouhanému salámu, vejcím natvrdo a kyselým okurkám má výraznou chuť, kterou u nás doma jí i ti, kteří si na pomazánky běžně moc nepotrpí.