Když chci uvařit něco sladkého, co zasytí víc než obyčejné palačinky na pánvi, dělám doma právě zapečené tvarohové palačinky. Jsou poctivé, vláčné, krásně voní po vanilce a citronu a díky krátkému zapečení v troubě působí skoro slavnostně, i když suroviny jsou úplně běžné. U nás mají úspěch hlavně tehdy, když chci připravit oběd nebo večeři dopředu a pak už jen vytáhnout pekáček z trouby.

Houby patří mezi potraviny, které se v české kuchyni trochu podceňují – většinou skončí v polévce nebo jako příloha. Přitom smetanová houbová směs na opečeném chlebu s volským okem je jídlo, které zvládnete připravit za dvacet minut a přitom vás zasytí klidně až do oběda. Recept počítá se žampiony nebo houbami shimeji, ale funguje i s lesními houbami, pokud je zrovna máte po ruce.

Přiznám se, že jsem kapustové karbanátky dlouho odbývala jako nudné vegetariánské jídlo pro ty, kteří se vzdali masa. Pak jsem je ale jednou zkusila a musela jsem si přiznat, jak moc jsem se mýlila. Jsou křupavé zvenku, uvnitř měkké a s bramborovou kaší tvoří přesně ten typ sytého obědu, po kterém se u nás doma nikdo nezvedne od stolu hladový.

Když chci vařit jídlo, u kterého mám doma klid a vím, že se nikdo nebude v talíři nimrat, přijde na řadu právě tahle klasika. Masové koule v rajské omáčce s kynutým knedlíkem jsou poctivé, syté a přitom se dají zvládnout i bez zbytečného stresu. U knedlíku se mi osvědčilo pomalé přilévání teplé vody do těsta a u omáčky zase to, že ji nechám chvíli provařit, aby měla kulatější chuť.

Meruňkové knedlíky z tvarohového těsta patří k těm jídlům, která umí zastavit čas. Tvarohové těsto je vláčné, meruňka uvnitř se rozvoní do celého hrnce a výsledek na talíři – politý máslem, posypaný cukrem a hrudkovým tvarohem – je přesně to, co si člověk představí pod slovem domácí vaření.

Letní zelenina je teď na trhu doslova na každém rohu a bylo by škoda ji nevyužít naplno. Tento recept spojuje šťavnaté masové kuličky, voňavou zeleninu a zlatavý sýr – a všechno se to peče pohromadě v jednom pekáči. Žádné přelévání mezi hrnci, žádné hlídání čtyř hořáků najednou. Výsledek je vydatný, barevný a překvapivě variabilní – pokaždé trochu jiný podle toho, co zrovna máte doma.

Poprvé jsem tuhle hovězí tokáň na víně dělala ve chvíli, kdy jsem chtěla uvařit něco svátečnějšího, ale ne přehnaně složitého. Výsledek mě mile překvapil – maso se po delším dušení krásně zjemní, omáčka získá plnou chuť po cibuli, česneku a víně a domácí špecle k tomu sednou přesně tak, jak má správná poctivá příloha sedět.

Když chci udělat opravdu poctivý nedělní oběd, u nás doma téměř vždy vyhraje pečená kachna s červeným zelím a knedlíky. Kachnu peču pomalu zhruba 3 hodiny, aby byla krásně měkká, a k ní dělám bramborový i kynutý knedlík, protože každý u stolu má svého favorita. Právě kombinace pomalého pečení, kmínu, zelí se sladkokyselou chutí a domácích knedlíků dělá z tohoto jídla klasiku, ke které se ráda vracím.

Španělský ptáček patří k jídlům, která zní slavnostněji, než ve skutečnosti jsou. Ve finále jde o poctivý hovězí závitek s hořčicí, slaninou, vejcem, okurkou a omáčkou, kterou je škoda odfláknout.

Kynuté jablkové knedlíky jsou pro mě sladké hlavní jídlo číslo jedna. Měkké kynuté těsto, uvnitř nahrubo nastrouhaná jablka se skořicí a navrch rozpuštěné máslo se strouhankou.

Někdo nemá sladké obědy rád, my v redakci je milujeme. Obzvlášť ovocné knedlíky. Uvařte si s námi tyhle jahodové. Mňam!

Když se u nás doma řekne rychlá teplá večeře, která potěší děti i dospělé, často padne volba právě na domácí langoše. Dělám je z kynutého těsta s mlékem, trochou zakysané smetany a jedním vejcem, díky čemuž zůstávají měkké i po usmažení. Nejradši je podávám s česnekem, sýrem a kečupem, ale dobře fungují i v jednodušší verzi jen se solí.