Trhané maso možná znáte z nějaké mexické delikatesy. Ale teď už kvůli tomu nemusíte do restaurace nebo objednávat. Máte ho tady! S naším podrobným receptem se neztratíte.
Když mi po obědě zůstane miska bramborové kaše, bývá o další večeři skoro rozhodnuto. Dělám z ní domácí pirohy plněné česnekovou kaší, které nejsou drahé, zasytí a po přelití sádlem s osmaženou cibulkou chutnají přesně tak, jak má poctivé domácí jídlo chutnat. Kouzlo je v úplně obyčejném těstě z mouky, vody a soli a v krátkém povaření po vyplavání.
Lečo s klobáskou, vejci a zeleninou na skus – rychlá večeře na jedné pánvi, která chutná líp než klasika. Recept s tipem, jak vejce připravit přímo v leču.
Když potřebuji uvařit oběd, na který se doma nikdo netváří kysele, sáhnu právě po plackách z kuřecí směsi s bramborovou kaší. Nejvíc se mi osvědčilo nechat maso s cibulí, vejci, solamylem a trochou dochucovadel přes noc odležet, protože druhý den je směs výraznější, šťavnatější a na pánvi se s ní pracuje mnohem lépe.
Vepřové kotlety patří mezi ta jídla, která se na stole vždy setkají s nadšením. Tatranská verze je přitom překvapivě nenáročná na přípravu – maso se zapéká v pekáčku pod vrstvou šunky, anglické slaniny, leča a smetany, takže se prakticky postará samo o sebe. Výsledkem je šťavnaté, měkké maso s výraznou chutí, které skvěle sedí k bramborám nebo bramborové kaši.
Vepřové plátky na hořčici patří přesně k těm jídlům, která nevypadají složitě, ale když se udělají pořádně, zmizí ze stolu rychleji než nedělní koláč. Za mě je na nich nejlepší to, že nepotřebují žádné kuchařské kejkle, jen nepodcenit cibuli, hořčici a hlavně množství tekutiny.
Klasická smažená cuketa v trojobalu je dobrá, ale tohle je jiná liga. Kefírové těstíčko s česnekem vytvoří polštářkovitou krustu, která nenasákne tolik oleje – a výsledek zmizí z talíře dřív, než se nadějete.
Jsou jídla, která si člověk nedává každý týden, ale když na ně přijde chuť, není co řešit. U nás to občas platí právě pro zelenou hrachovou kaši s opečenou cibulkou a buřtem – s krajícem domácího bílého chleba je to poctivá, sytá a překvapivě prostá večeře. Kaši dělám z předem namočeného celého hrachu, který pak rozmixuji ponorným mixérem a dochutím česnekem a majoránkou.
Katův šleh patří mezi ta jídla, která se v české kuchyni drží pevně už desítky let – a není se čemu divit. Pikantní nudličky vepřové kýty s paprikou, okurkou a feferonkou jsou hotové za půl hodiny a chutnají pokaždé stejně dobře. Přidejte k tomu rýži nebo brambory a máte na stole pořádný oběd, který zasytí i větší jedlíky.
Když potřebuji oběd, na kterém si pochutná celá rodina a přitom u sporáku nestojím půl dne, sahám po cikánských řízečcích z kuřecího masa. Jsou šťavnaté, hezky kořeněné, díky vejcím a solamylu drží pohromadě a s poctivou bramborovou kaší a smaženou cibulkou je to přesně ten typ jídla, po kterém bývá doma ticho.
Kynuté knedlíky umí člověka pěkně naštvat. V hrnci vypadají nadějně, pak zvednete poklici a část várky se sesype sama do sebe. Nejčastěji za tím bývá překynuté těsto, vzduchové kapsy kolem ovoce, špatně trefený čas vaření nebo to, že pára po vytažení nemá kudy ven.
Pečená kachna patří k těm pokrmům, které v kuchyni není radno uspěchat. Černé pivo, jalovec, nové koření a jablka – to je kombinace, která promění obyčejnou drůbež ve sváteční pečeni s křupavou kůžičkou a šťavnatým masem. Recept počítá s marinováním přes noc, takže stojí za to si ho naplánovat předem.