Sekaná patří mezi ty recepty, které se dědí z generace na generaci – a právem. Správně připravená je šťavnatá, voňavá a zasytí celou rodinu. Klíčem k úspěchu je správný poměr surovin, trocha hořčice a trpělivost při pečení. Podávaná s bramborovou kaší je to klasika, které se prostě nedá odolat.

Když mi zůstane miska bramborové kaše a pár vařených brambor, přesně vím, co bude druhý den k obědu. Bramborové špalíčky s kedlubnovým zelím a klobásou jsou u nás doma taková poctivá záchrana – levná, sytá a překvapivě rychlá. Nejvíc mě na tom baví, že z obyčejných surovin vznikne jídlo, které voní po cibulce, kmínu a másle a na talíři působí, jako by s ním bylo mnohem víc práce.

Když se doma objeví hezké vepřové plecko za rozumnou cenu, bývá u nás jasno. Část masa jde na oběd a zbytek putuje do sklenic jako domácí vepřovka, která se hodí na chleba, na cesty i jako železná zásoba do spíže. Tenhle způsob mám ráda pro jeho jednoduchost, poctivou chuť a to, že si vystačí jen s masem, solí, kmínem a trochou vody.

Hladká mouka, vejce a strouhanka – klasický trojobal zná skoro každý. Jenže způsobů, jak obalit řízek, existuje podstatně víc. Každý z nich dá výslednému řízku trochu jinou texturu, chuť i charakter. Stojí za to je aspoň jednou vyzkoušet.

Loni se u nás doma tenhle pekáč chytil úplně nečekaně a od té doby se k němu vracím hlavně ve dnech, kdy chci uvařit něco sytého bez zbytečného vymýšlení. Zapečené brambory s kuřecím masem, šlehačkou a sýrem jsou jednoduché, zasytí celou rodinu a díky vrstvení zůstávají hezky šťavnaté. Velký rozdíl u mě dělá pórek místo cibule a pečení pod alobalem, které pomůže bramborám změknout bez vysušení.

Odpalované knedle jsou jednou z nejrychlejších cest, jak mít na stole ovocné knedlíky bez čekání na kynutí. Těsto se připravuje vařením – a právě proto drží tvar, netrhá se a s meruňkami uvnitř funguje perfektně.

Farářské řízky nejsou žádná novinka, ale patří k těm receptům, které se prostě nevyčerpají. Vepřové maso obalené v mouce, potřené hořčicí, posypané cibulí a sýrem a zalité smetanou – to vše se zapéká v jednom pekáči, takže po obědě nemáte horu nádobí. Výsledek je překvapivě šťavnatý a měkký, i když maso před pečením nemarinujete. Recept zvládne každý, kdo umí zapnout troubu.

Vepřová krkovice pečená na kyselém zelí patří mezi ta jídla, která se na stole objevovala u babiček a dnes zažívají zasloužený comeback. Maso se díky tučnějšímu prorostlému řezu peče pomalu a rovnoměrně, zelí mu přidává kyselost a šťávu, a výsledkem je vynikající a syté jídlo.

Hlávkové zelí na sádle, uzené maso a těstoviny – kombinace, která v české kuchyni funguje od nepaměti. Tohle jídlo nevyžaduje ani hodinu u sporáku, ani složité suroviny. Stačí třicet minut a pánev, ve které se zelí osmaží do zlatova s kmínem a česnekem. Výsledek je vydatný, voňavý a překvapivě jednoduchý.

Pizza není jen rychlé jídlo, má za sebou víc než tisíc let historie. I doma ji lze připravit tak, aby tenké těsto bylo průsvitné, okraj nadýchaný a omáčka voněla čerstvými rajčaty. Recept vychází z osvědčeného postupu s kváskem, zakysanou smetanou v těstě a pečením na vysokou teplotu.

Vepřové na kmínu patří mezi ta jídla, která nepotřebují žádné vylepšování. Pár surovin, trocha trpělivosti a dostanete pokrm, který voní celým bytem a chutná přesně tak, jak má. Kmín tu nehraje druhé housle – je hlavní hvězdou omáčky, která maso doslova obalí do měkka.

Pizza z tekutého těsta zní možná neobvykle, ale výsledek vás překvapí. Těsto je řidší než klasické – přibližně jako husté palačinkové – a místo dlouhého kynutí ho stačí krátce předpéct. Žádná chemie, žádné mražené polotovary. Jen mouka, droždí, olivový olej a chuť si udělat rychlou, ale chutnou večeři.