Cuketové placky z trouby jsou křupavé, nenasáknuté olejem a hotové za půl hodiny. Recept kombinuje cuketu s bramborami, česnekem a majoránkou. Výsledek připomíná poctivé bramboráky, jen bez zápachu přepáleného oleje v celém bytě.

U nás doma patří dušená vepřová játra v omáčce s rýží mezi ta jídla, která rozdělují stůl na dva tábory a přesto po nich bývá hrnec skoro prázdný. Dělám je podle mamky, která nedá dopustit na hodně cibule, špetku papriky a poctivou tmavší jíšku. Je to levné, syté a překvapivě rychlé jídlo, které stojí na obyčejných surovinách a správně dochucené omáčce.

Když se u nás doma sejde větší cuketa ze zahrady a v lednici zůstane kus eidamu a klobásky, bývá o večeři rozhodnuto. Tenhle slaný cuketový koláč dělám právě v takových dnech nejraději, protože je sytý, jednoduchý a obejde se bez složité přípravy. Díky nahrubo nastrouhané cuketě se slupkou zůstane šťavnatý a strouhaný sýr mu dá pěkně vláčný střed.

Když chci doma uvařit opravdový sytý oběd, který voní už ode dveří, dělám vepřové výpečky s chlupatým knedlíkem a zelím z červené řepy. Je to poctivá česká klasika, ale řepové zelí ji příjemně odlehčí a dodá jí hezkou barvu i lehce nasládlou chuť.

Párky moc ráda nemám, ale tohle je přesně ten případ, kdy musím udělat výjimku. Toustový chléb rozválený válečkem, plát sýra, párek zarolovaný dovnitř, obaleno ve vajíčku a strouhance a smaženo na oleji dozlatova. Výsledek je tak dobrý, že jsem recept musela okamžitě zapsat.

Hovězí guláš je přesně to jídlo, u kterého se nevyplácí spěchat. Když se maso táhne pomalu a cibule dostane čas, odmění se vám hrncem, který voní po paprice, majoránce a poctivé kuchyni. A pokud jste stejně jako já zapomněli koupit noky, jsou tu kluski podle sousedky – jednoduchá bramborová příloha, hotová dřív, než by člověk čekal.

Čevabčiči patří k těm jídlům, která vypadají jednoduše, ale výsledek závisí na pár drobnostech, které se nedají přeskočit. Správný poměr masa, chvíle odpočinku v lednici a pečení nasucho – to je celé tajemství.

Plněné papriky a koule s rajskou jsou přesně ten typ oběda, u kterého se doma najednou všichni podezřele motají kolem kuchyně. Já je tentokrát dělám praktičtěji: papriky i koule upeču jen ve šťávě v pečence a rajskou omáčku připravím zvlášť. Je v tom méně zmatku, maso se hezky zatáhne a papriky se nerozvaří do smutné bačkory.

Když chci bramboráky opravdu křupavé, sahám místo pšeničné mouky po rýžové. Stačí 3 lžíce a rozdíl je znát hned: placky jsou zlatavější, méně pijí olej a nejsou gumové ani po pár minutách na talíři.

Znojemská omáčka je přesně ten typ jídla, který nevypadá jako velké divadlo, ale na talíři udělá pořádek během pár minut. Kyselé okurky, hořčice, cibule a měkké vepřové maso spolu fungují staromódně, ale spolehlivě.

Kotlety po cikánsku jsou u nás doma klasika, která se na stůl dostane pokaždé, když chci uvařit něco poctivého bez dlouhého přemýšlení. Maso dušené v omáčce ze slaniny, cibule, sladké i pálivé papriky a protlaku – a k tomu těstoviny, které tu omáčku krásně vstřebají.

Obrané maso ze stehen, zbylé zelí, pokrájené knedlíky a výpek ze dna pečenky. To je čmochyáda – zapečené zbytky, které u nás doma mizí lžící přímo z formy.